Budeme hodovati, legrace užívati…

To jsou slova jedné hodové písně, kterou mládež s oblibou zpívala. Zpráva o tom, kdy poprvé v naší obci uspořádali stárci hody, se nedochovala. O době, kdy se začaly hody slavit, můžeme tedy pouze spekulovat. Stát se tak mohlo teprve tehdy, až byly vytvořeny nutné předpoklady umožňující konání této náročné celospolečenské akce. Poněvadž Kratochvilka je obec mladá, letos dovrší pouhých 229 roků, nemůžeme uvažovat o nějaké dlouhé historické tradici.

Uskutečnění hodů je podmíněné především dostatečným počtem lidí, pořadatelů a zejména pak mládeže. Těžko si lze představit, že by obyvatelé obce v prvních letech po jejím založení mohli hody zorganizovat, když obec čítala kolem 50-ti obyvatel. Teprve v dalších letech se jejich počet zvyšoval, k čemuž významnou měrou přispíval příliv obyvatel ze širokého okolí, kteří nacházeli práci v nedalekých uhelných dolech. Můžeme odhadnout, že tyto podmínky byly naplněny přibližně v druhé polovině devatenáctého století, kdy například v roce 1880 zde žilo 209 obyvatel.

Tančit se mohlo buď pod širým nebem, nebo v hospodě. Taneční sál v té době žádný neexistoval. Teprve v roce 1921 přistavěl Karel Svoboda k hospodě v č. 7 sál přibližně čtvercového půdorysu o rozměrech 10x11m, který byl v roce 1936 prodloužen o dalších 8 m. V domě č. 2 hostinský Florián Kříž zbudoval v roce 1930 nový taneční sál, v té době největší v okolí. Sál je zachován dodnes, slouží však k jiným účelům.

Popis průběhu hodů se nalézá v obecní kronice až v roce 1955, kdy hody měly již svůj ustálený průběh. Po neslováckých hodech, asi v polovině září, se scházela mládež – tehdy se říkalo omladina, k volbě stárků. Za stárky byli zvoleni tři svobodní mládenci, kteří si vybrali partnerky. Ostatní byli takzvaní „držiči“. Zvolení za stárka nebo za stárku bylo prestižní záležitostí. Stárci i držiči platili „do řady“ a z této částky se proplácely první výdaje, například pořízení máje, nákup rozmarýnu, vína a piva. Hodům předcházelo stavění máje. Na návsi vykopali přiměřeně hlubokou jámu a do ní ručně pomocí dřevěných vzpěr postavili ozdobenou máji, což se neobešlo bez všeobecného veselí, popíjení a přihlížení dětí i dospělých. Máji pečlivě hlídali do příštího dne, aby ji někdo zejména z okolních vesnic stárkům nepodřezal. Následujícím dnem, to jest první říjnovou nedělí, začaly hody. Dopoledne, tak jako dnes, stárci prošli obcí za zvuků hudby a zvali občany k hodové veselici. Byli oděni ve společenském obleku a na klopě měli na snítce rozmarýnu dlouhou bílou stuhu. Držiči měli stuhu červenou. Stárci při zvaní nabízeli rozmarýn a sklenku vína, za to jim občané dávali finanční příspěvek. Mladí hoši na vozíku vozili nezbytnou bečku piva, které držiči popíjeli a případně nabízeli ostatním přihlížejícím. Celý průvod se odehrával za veselého juchání a zpěvu. První návštěva patřila starostovi, nebo později předsedovi Místního národního výboru. Odpoledne stárci za doprovodu hudby a držičů přivedli svoje stárky. Od osvobození v roce 1945 první cesta směřovala k pomníku, kam položili kytice k uctění památky 1. světové války a padlých vojáku Rudé armády. Pak průvod směřoval pod máji, kde začal tanec. Sólo nejprve měli stárci, kde na tanečním kolečku posypaném jehličím, při valčíku, tančila postupně první dvojce, pak druhá a potom třetí. Potom se přidali držiči a zaváděli k tanci ostatní přítomné. K večeru za zvuku pochodu se účastníci odebrali do sálu. Od roku 1947 se tančilo pouze v sále v dolní hospodě, poněvadž v horním sále v budově č. 7 bylo zřízeno kino.

Druhý den hodů, který se konal v pondělí odpoledne, opět začal průvodem stárků a držičů a taneční zábavou pod májí s pokračováním v sále. Bylo zvykem, že stárky zvaly k večeři svého společníka a rodiče stárků případně držičů obstarávali oběd i večeři pro muzikanty. Pondělní zábava bývala veselejší a bujnější, měla domáčtější ráz, neboť veselí a zpěvu se zúčastnili též ženatí a hody se stávaly vlastně jejich záležitostí. Tam také padla volba na stárky pro „staré hody“, které se konaly na konci října. Tyto hody už však neměly tak okázalý průběh. Tradice starých hodů zanikla v šedesátých létech minulého století. Podle vyprávění pamětníků se v dřívějších dobách hody „držely“ dokonce tři dny. První Moravské hody zorganizoval u nás Jaroslav Chmelař v roce 1937.

Do krojů se stárci začali oblékat v šedesátých létech a v roce 1971 se přidali i dva policisté. V těchto létech se hody několikrát konaly na hřišti před mateřskou školou, poněvadž na návsi byl navezen štěrk pro vybudování bezprašných vozovek. V roce 1973 byla na návsi vybetonována taneční plocha uprostřed s otvorem pro máji. Od toho času se máje staví jen pomocí autojeřábu.

Byla i léta, kdy se nepodařilo mládeži hody zorganizovat, a tak se stalo, že například v roce 1977 byly za stárky 3 krojované dvojce ženatých. V následujícím roce, tedy v roce 1978 byly poprvé uspořádány Babské hody, kdy do ulic vykročilo 16 žen. Hody byly úspěšné, v neděli na návsi bylo více než 300 lidí. V následujícím roce se hody nekonaly, a tak příště v roce 1980 si ženy Babské hody zopakovaly, což se stalo i v některých dalších létech. Do dneška se Babské hody konaly celkem šestkrát.

Stávaly se i různé příhody. Tak v roce 1983, kdy byly rozmarýnové hody se 3 dvojicemi stárků, hodová neděle proběhla obvyklým způsobem. Máji již nikdo nehlídal. Avšak po půlnoci parta nezjištěných mladíků, zřejmě z okolí, máji podřezala a ta se při pádu na zem přerazila. Stárkům nezbylo nic jiného než příští den dopoledne přivézt a postavit novou máji tak, aby mohli v pondělí odpoledne pod ní tančit. Obě máje pak byly prodány obvyklým způsobem v tombole.

Další hody se uskutečnily až v roce 1987 a znamenaly určitý průlom do tradice. Obvyklí pořadatelé, tedy Český svaz žen nebo TJ patrně z obavy, že by mohlo dojít k prodělku, hody nezorganizovali. Na poslední chvíli se této role ujali požárníci a poněvadž bylo obtížné sehnat stárky v dostatečném počtu, došlo ke kombinaci svobodných se ženatými. Z finančních důvodů hrály dvě hudby. Dopolední zvaní na hody se konalo za doprovodu dechové kapely a odpoledne na návsi hrála taneční skupina Korpus místní Osvětové besedy. Odpolední průvod se nekonal. V příštím roce v pondělí odpoledne zašli stárci pro svoje stárky za zvuků hudby z místního rozhlasu.

Další průlom do tradice znamenal rok 2006, kdy konání hodů bylo posunuto poprvé o den dříve, tedy na sobotu a neděli. Toho roku byly na návsi připraveny kromě občerstvení též stoly a lavice k posezení. Termín hodů byl také posunut v roce 2011.

Ohlédneme-li se nazpět, lze konstatovat, že ne vždy se podařilo hody zorganizovat. Například za posledních dvacet let to bylo osmkrát. Pořádání hodů je náročnou záležitostí a jak vyplývá ze zkušeností, je k tomu třeba nejen aktivního přístupu mládeže, ale také pomoci společenských organizací či obecního úřadu.

Závěrem si přejme, aby nám tradice hodů vydržela a letošní hody se vydařily. A tak končím slovy stejné písně jako v úvodu tohoto článku: Nastávají nám hody, půjdeme do hospody. Budeme hodovati a legrace užívati.

 Připravil Karel Holoubek

 
Kalendář akcí
listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3
FACEBOOK

GEOPORTÁL

Banner2 

VYHLEDÁVÁNÍ V OBSAHU
VYHLEDÁVÁNÍ FIREM
KTS Ekologie s.r.o. – zajištění svozu a likvidace odpadů ve vaší obci
PARTNERSKÉ ODKAZY

Seznam partnerských odkazů mKAHAN   Jupigo 1