Sto let od začátku světové války

První světová válka dosáhla do té doby nepoznaných rozměrů. Demonstrovala hrůzy moderní techniky zapojené do strategie ničení. Nasazení nových zbraní-tanků, letadel a stejně tak chemických bojových látek si vyžádalo desetitisíce lidských životů. Válka se také dotkla ve zvýšené míře civilního obyvatelstva, které trpělo zejména nedostatkem potravin.

Příčiny vypuknutí první světové války spočívaly v množství protichůdných zájmů a v napětí mezi evropskými mocnostmi. Tento stav byl způsoben hospodářskou rivalitou vedoucích průmyslových národů, bojem o suroviny a kapitálové trhy.

Touto válkou se poprvé rozšířilo bojiště z evropského prostoru do celého světa. Proti sobě stála následující mocenská uskupení: Trojspolek, který tvořila Německá říše, Rakousko-Uhersko a Itálie, dále se připojila Osmanská říše a Bulharsko. Protivníci se seskupili v Trojdohodě, tvořené Velkou Británií, Francií a Ruskem, k těmto státům se přidalo Srbsko, Belgie, Japonsko, později Itálie, dále Rumunsko, Portugalsko, USA, Řecko, Čína a většina latinskoamerických zemí.

Záminkou k první světové válce se stal sarajevský atentát, který spáchal 28. června 1914 srbský studen Gavrilo Princip na Rakousko-Uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho ženu Žofii von Hohenberg, rozenou hraběnku Chotkovou. Při vyšetřování se zjistilo, že útok vycházel z velkosrbského národního hnutí podporovaného Ruskem. Vznikla krize mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem, která vyústila ve vyhlášení války Srbsku. Stalo se tak 28. července 1914, čímž začala první světová válka. Ostatní evropské země začaly mobilizovat a původní lokální konflikt se záhy rozrostl do nebývalých rozměrů.

Také na Kratochvilce 28. července 1914 na pokyn starosty Jana Samsora obecní bubeník vybubnoval v 9 hodin večer všeobecnou mobilizaci. Všichni muži, kterých se týkala branná povinnost, museli narukovat ke svým útvarům.

Válka postupně těžce doléhala na obyvatele. Nedostávalo se potravin a vznikla neuvěřitelná bída. Zemědělské produkty musely být odváděny státu a k vlastní spotřebě byla ponechána jen malá odměřená část. K tomu účelu byla zřízena vyživovací komise, která určovala zásoby k ponechání a stanovila odvody pro stát. Dávky na osobu např. brambor, obilí apod. se v průběhu války snižovaly. Často přicházely domovní prohlídky, které zjišťovaly, zda nejsou některé potraviny zatajovány.

V komisi zastupoval starostu Leopold Pokorný, nechvalně zde působil komisař Musil z Neslovic. Lidé měli snahu potraviny ukrývat, vznikal černý trh, případně byly vyměňovány za nedostatkové zboží.

Nastaly také potíže s pitnou vodou. Benzín k pohonu čerpadla byl přidělován na zvláštní poukázky a byl značně nekvalitní. Vznikaly poruchy čerpadla a obec byla často bez vody. Byl také zrekvírován zvon z místní kapličky.

Válka zvláště dolehla na některé rodiny. Musel narukovat též starosta J. Samsor a hospodářství ponechat své ženě se třemi malými dětmi. Krutě byla postižena rodina Tribulova, kde po vyhlášení mobilizace zemřela manželka Jana Tribuly, který musel narukovat a doma k vedení hospodářství zůstaly děti-sedmnáctiletý Jan, patnáctiletý František a třináctiletá Anna. Jan musel v 18 letech rovněž narukovat a domů se nevrátil. Těžké chvíle dolehly také na rodinu Coufalovu.

Rovněž v hornictví byl zaveden tvrdý pracovní režim. Potravin bylo málo a těžká práce byla vyžadována i v neděli. Zameškal-li horník směnu, četník ho odvedl na 3-4 dny do vězení, které bylo v Zastávce. Strava tam byla mizerná a dotyčnému byla krácena mzda.

Po celé čtyři roky trvalo strádání obyvatel v zázemí a utrpení na frontách. První světová válka přinesla závažné politické změny a změnila mapu Evropy. Rozpadly se staré monarchie a vznikaly nové státy. Také Rakousko-Uhersko zaniklo a 28. října 1918 byla vyhlášena Československá republika.

Pro Zpravodaj připravil pan Karel Holoubek